Huawei Ascend Y300 a Root

tl;dr: Viz návod.

Upozornění na začátek: Tento článek pojednává pouze o získání práv superuživatele (root), nikoliv o odemčení bootloaderu, nahrávání jiných ROM či custom recovery. Pokud vás nezajímá omáčka, přeskočte rovnou na návod.

Bylo nebylo, jedna osoba v mém okolí si pořídila vcelku povedený telefon Huawei Ascend Y300. Zprvu ho používala naprosto nenáročně bez mobilního internetu (v telefonu dokonce není ani účet od Googlu), dodal jsem jen pár aplikací (většinu z alternativního zdroje aplikací F-Droid) a panovala oboustranná spokojenost. Jenže před nedávnem došlo k přehodnocení požadavků a bylo rozhodnuto, že v telefonu bude využíván mobilní internet. Jde opět o vcelku nenáročné použití, takže FUP uplatňovaný po stažení 200 MB/měsíc se jeví jako rozumná varianta. Jenže to by samotný systém nesměl komunikovat, jak se mu zlíbí a nově požadované aplikace jakbysmet o tom, jaké informace a kam posílat se raději ani nebudu zmiňovat. Sám to na svém obstarožním telefonu s Androidem 2.3 řeším AFWallem+ a LBE Security, kde první jmenovaný slouží jako firewall a druhý dokáže „osekat“ aplikacím oprávnění.

Obě aplikace (a všechny podobné) potřebují ke své funkčnosti oprávnění superuživatele, tudíž jsem začal hledat, jak je na telefonu získat. První, na co jsem narazil bylo získání kódu pro odemčení bootloaderu, nahrání custom recovery a konečně rootnutí. Tímto postupem odemknete telefon pro přehrátí celého OS, což jsem nepotřeboval a ani nechtěl, jelikož custom recovery je celkem výrazná známka zásahu do telefonu a při případné reklamaci by to mohlo způsobit nepříjemnosti. Na základě zkušeností s mým telefonem jsem hledal postup, jak telefon rootnout, ale neodemykat bootloader. A podařilo se.

Budeme potřebovat:

Postup je následující:

(nelekat se délky, je to rozepsáno do detailu)

  1. Nainstalujeme USB ovladače pro Huawei
  2. Nainstalujeme UnlockRoot (buď z archivu unlockroot3.exe, nebo novou verzi ze stránek výrobce)
  3. Složku dload (obsahující soubor UPDATE.APP) z archívu přeneseme do telefonu/na kartu (nejvyšší složky)
  4. V nastavení telefonu vypneme Rychlé zapínání (Fastboot)
  5. V možnostech vývojáře zapneme USB debuging
  6. Vypneme telefon (a počkáme, až se opravdu vypne)
  7. Stiskneme obě tlačítka hlasitosti a přitom telefon zapneme – počkáme než se nainstaluje update a telefon zrestartuje (nepanikařit, start trvá o dost déle než normálně)
  8. Připojíme USB
  9. Spustíme program UnlockRoot a zmáčkneme velké zelené tlačítko ROOT (během rootování budete dotázání, jestli se má instalovat Batery Saver a na konci jestli se má telefon restartovat – vyberte ano)
  10. Počkáme dokud se telefon nezrestartuje (opět, trvá dost dlouho, takže nepanikařit)
  11. Pokud budete mít vyblité barvy displeje (a nejspíš budete), spusťte install-windows.bat (upraví pár nastavení v telefonu) nachází se v archivu (před jeho spuštěním je třeba celou složku vybalit na disk)
  12. Nyní jste pány svého telefonu!
  13. Pro unroot (zrušení rootu) stačí připojit telefon se zapnutým USB debugingem a v programu UnlockRoot kliknout na Unroot.

Pár poznámek na závěr:

  • AFWall+ (Google Play, F-Droid) je dobrý firewall pro všechny verze Androida
  • LBE Security je zastaralý SW a u novějších telefonů (mezi které spadá i Ascend Y300) bych se mu vyvaroval
  • Asi nejlepší nástroj pro správu soukromí je XPrivacy, které ke své funkci vyžaduje Xposed Framework, ten si ale ve verzi 2.6 a více nerozumí se systémem od Huawei a můžete si tím oddělat systém. (Mně se to povedlo a článek s návodem na nápravu se tu brzo objeví.) Pokud tedy chcete používat XPrivacy s Xposed Frameworkem (v nových verzích), bude nejlepší, když se poohlídnete po neoficiální ROM – celkem dobrá komunita kolem Ascendu Y300 i jiných telefonů Huawei je na Smartfóru.

Jak se hledá náhrada za WhatsApp

tl;dr: Takhle

What… co?

WhatsApp je oblíbená (přes 100 mil. uživatelů) mobilní aplikace (iOS, Android, WP, Symbian…) pro textovou komunikaci v reálném čase přes Internet, kde jako identifikátor slouží vaše telefonní číslo – nemusíte zjišťovat přezdívky svých kamarádů. Stačí, když se máte navzájem v kontaktech v telefonu a vidíte se i v aplikaci, která běží na pozadí a je stále online. Služba je placená (1 $ za rok) s prvním rokem zdarma, ale pokud nezaplatíte, prodlouží vám ji o další rok (osobně vyzkoušeno). WhatsApp mi byl sympatický svým postojem k ochraně soukromí a odporem k reklamě – uživatel se stává produktem.

Tak nám koupili WhatsApp, paní Mülerová

Před nějakou dobou mě ne zrovna potěšila zpráva o odkoupení WhatsAppu Facebookem. Xichtoknihu nemám zrovna v oblibě pro její šmírovací manýry – jinak proti konceptu sociální sítě nic nemám, ale mám odpor ke svěřování takové hromady osobních dat jednomu subjektu (ano, Google je na tom stejně). Takže tím pro mě WhatsApp skončil. A protože nejsem z uživatelů WhatsAppu v mém okolí jediný s takovým postojem, začali jsme hledat alternativu. Jako první se nabízel Viber – celkem oblíbená služba s podobnou funkcionalitou jako WhatsApp, čerstvě odkoupená Japonským internetovým obchodem – alespoň na nějakou dobu odpadá riziko odkupu velkým internetovým šmírákem.

Fialová hrůza

Viber má narozdíl od WhatsAppu několik funkcí navíc. Hlavní je asi možnost volání přes aplikaci následovaná podporou více zařízení najednou (můžete si stáhnout aplikaci na tablet nebo PC a psát i od tam). To neznělo vůbec špatně, koho by při práci na PC pořád bavilo sahat na telefon a vyťukávat zprávy na malé klávesnici. PC verze dokonce podporuje videohovory (beta)! Bohužel, co jsem zkoušel, nepovedlo se mi navázat ani obyčejný hlasový hovor (ani na domácí wifi). Navíc aplikace je opravdu špatná. Sice dle internetových diskuzí jsou pryč doby, kdy vycucla baterku do několika málo hodin, ale rychlostí zrovna neoplývá a to ani na rychlejších strojích. Přidejte si k tomu bílo fialové rozhraní, divné smajlíky nebo tlačítko pro automatické sdílení polohy nebezpečně blízko tlačítku pro odeslání zprávy. Tyto problémy úspěšně zabíjí těch pár dobrých nápadů, jako je sympatické přecházení mezi konverzací a jejich seznamem pomocí gest. Nespokojenost s Viberem došla tak daleko, že někteří se raději vrátili k upadajícímu WhatsAppu (odkup Facebookem má proběhnout až někdy na podzim 2014) a nasranost na zpatlanou aplikaci se projevovala v téměř každém osobním rozhovoru. V tu chvíli bylo téměř jasné, že tudy ne, přátelé.

Nové hledání

Nezbylo nic jiného, než ve volné chvíli naťukat do vyhledávacího políčka dotaz na alternativu k WhatsAppu nebo Viberu. Výsledkem byly vždy téměř totožné. Na prvních místech byly doporučované výše zmíněné aplikace (podle toho, ke které z nich jsou alternativy navrhované), následované aplikacemi: Kakao Talk, Line, WeChat, Yuilop, textPlus, Talkray, Tango. K tomu se ještě přidali Facebook Chat a Google Hangouts (to tak…). Trochu jsem si je proklepl a nevypadalo to, že bych si nějakou z nich oproti Viberu polepšil. Některé z nich jsou obyčejné IM, kde si musíte registrovat uživatelské jméno (tohle někteří prostě dělat nebudou), přidávají zbytečné jakože sociální funkce navíc (Tango),  nebo berou koncept Viberu a přidávají další zbytečnosti (Kakao Talk). Potřebuji něco rychlého a lehkého, co pojede dobře i na starších telefonech a neztratí se v tom i pověstná blondýna. Mimochodem, Kakao Talk mám v podmínkách (ano, čtu si je), že přes službu nesmíte posílat sprostá slova :)

A pak to přišlo

Docela zklamaný jsem ještě zkusil stránku http://alternativeto.net a tam na mě po zadání příslušného dotazu a filtrů vyskočil Telegram. Nenápadná aplikace prý zaměřená na rychlost, bezpečnost, jednoduchost s možností zasílat texty a přikládat multimédia. Nebo-li přesně to, co jsem hledal. Když jsem uviděl screenshoty, docela jsem čuměl. Viděl jsem WhatsApp v bledě modrém (doslova!). Na první pohled na aplikaci a rychlé prolétnutí FAQ to vypadalo naprosto dokonale. Vlastně WhatsApp s open source klientem, možností provozovat na více zařízeních a nějaké šifrování, zdá se, taky neberou na lehkou váhu.

Telegram - Logo

Zadarmo ani kuře nehrabe… A nebo ne?

Co však u podobných služeb (a aplikací, které žádají takových oprávnění) zkoumám jako první je, kde na provoz služby vezmou peníze. WhatsApp byl jasný – placená služba – i kdyby zaplatila jen polovina uživatelů, na provoz služby by to určitě stačilo. Viber zase vydělává na placených hovorech (podobně jako Skype). Ale tady píšou, že chtějí dělat kompletně neziskový projekt. Peněz do začátku prý mají dost, jenže do budoucna se nebrání dobrovolným příspěvkům. Upřímně, na tyhle pohádky o hodných strýčcích s pytli peněz moc nevěřím, ale na druhou stranu není to žádný veliký moloch, který by si moje data mohl spojit se svojí databází… Za zkoušku snad nic nedám.

Aplikace

Telegram na své domovské stránce přímo nabízí aplikaci pro Android (2.2+) a iOS. Existují však neoficiální aplikace pro další systémy (Windows, Windows Phone, Mac OS X, Linux, Webový klient), většina z nich je však teprve v začátcích vývoje (alfa, beta). Na Google Play jsou dokonce dvě téměř totožené aplikace pro Android. Telegram a Telegram (Unofficial) – obě vznikly v soutěži a vyhrála (kupodivu) ta, co se stala oficiální. Obě se však dále vyvíjí a existuje ještě odnož oficiální verze bez proprietárních částí distribuovaná přes F-Droid. Pokud jste/byli uživateli WhatsAppu, budete jako doma. Prostředí a filosofie obou (všech čtyř?) aplikací jsou téměř totožné.

Nevýhody

Fér je určitě zmínit problémy, s kterými se můžete setkat. Tak předně je to malá rozšířenost aplikace. Přeci jen WhatsApp nebo Viber má řádově více lidí, ale to se časem může změnit. Další by mohly být problémy s upozorněním na nové zprávy. Aplikace využívá Googlí push notifikace a k jejich správné funkčnosti je zapotřebí mít v telefonu účet Google a povoleny přenosy na pozadí (pokud nevíte, co melu, netýká se vás to ;) ). Jinak se může stát, že notifikace dorazí se zpožděním – co jsem vypozoroval, aplikace se periodicky spouští a hledá je. Nemá spuštěnou službu na pozadí – spoléhá na Google (u verze z F-Droidu to může být jinak).

Co říci závěrem?

Osobně mě služba (i klient) velmi zaujali a přál bych si jejich větší rozšíření. Kdyby vydržely ideály a časem došlo i ke zveřejnění zdrojových kódů serverové části a možnosti vytvářet vlastní servery, které by mezi sebou komunikovaly (stejně jako u XMMP), byla by to jasná volba pro mobilní/internetovou komunikaci.